Autoři

15. ledna 1878, Berlín – 3. dubna 1940, Londýn

německý malíř židovského původu

Byl synem obchodníka. Jeho první výtvarné lekce se konaly na Akademii umění v Berlíně u sochaře Ernsta Hertera. V roce 1902 mu bylo uděleno stipendium Kuratoria. Následující rok mu byla udělena cena Michaela Beera za „Šalamounův soud“. V roce 1909 vytvořil jedno ze svých mála velkých děl, památník filozofa Mosese Mendelssohna na židovské chlapecké škole. To bylo zničeno v roce 1941 členy Sturmabteilung (SA). V roce 1910 obdržel od Pruské akademie umění „Cenu Říma“ (po vzoru francouzské Prix de Rome), která mu umožnila pobyt ve vile Strohl-Fern. Téhož roku získal zlatou medaili na bruselské mezinárodní soutěži. Během tohoto období navrhl četné sošky ve stylu Art Nouveau a Art Deco, které vyrobil litec bronzu Hermann Gladenbeck. Navrhl také porcelánové figurky pro porcelánové dílny Schwarzburg, Královskou porcelánku v Berlíně a manufakturu Rosenthal. Během 1. světové války navštívil několik zajateckých táborů, kde vytvořil třicet sedm soch znázorňujících různé etnické typy a národnosti mezi vězni. Ty měly být umístěny v navrhovaném „Reichskriegsmuseum“ (Národní válečné muzeum), které nebylo nikdy dokončeno. V roce 1915 se zřejmě oženil se sochařkou jménem Elisabeth Seligsohn, o které se toho ví jen velmi málo. Ještě v roce 1930 přebíral grant od pruského ministerstva kultury. To náhle skončilo v roce 1933, kdy se k moci dostala národně socialistická strana a začala odmítat jeho žádosti kvůli jeho „neárijské rase“. V roce 1936 mu bylo díky statusu „válečného umělce“ umožněno emigrovat do Anglie. Pokud byla Elisabeth stále naživu, nešla s ním. V roce 1939 se možná oženil s Angličankou jménem Alice. Ani jedno manželství není spolehlivě zdokumentováno. Zemřel ve svém domě v Londýně ve věku dvaašedesáti let.